Potraviny se sušily od pradávna. Tento způsob zpracování potravy byl součástí každodenního života našich předků. Pak sušení začaly vytlačovat modernější způsoby zpracovávání potravin jako mražení nebo konzervování. Sušení ale bylo a stále zůstává jedním z nejzdravějších možností, jak potraviny uchovat déle – obejde se bez konzervačních látek a zachovává v potravinách látky zdraví prospěšné. Sušit lze ovoce, zeleninu, bylinky, houby i maso. Sušička potravin je zkrátka výborným pomocníkem v každé domácnosti, která chce žít zdravěji.

 
Jakou ale zvolit, když obchody mají tak široký výběr?
Pojďme si představit dva základní typy.
 
Kulatá neboli stohovatelná sušička
Tyto sušičky mají motor umístěn ve spodní části. Teplý vzduch stoupá vzhůru středem. Rychleji se tedy suší suroviny, které umístíme na spodní tácy a blíže jejich středu. Sušení neprobíhá rovnoměrně. Při sušení je tedy nutné kontrolovat jeho průběh a tácy dle potřeby „přerovnávat“. U tohoto typu je také časté, že ze šťavnatějších surovin může během sušení kapat tekutina do nižších pater či dokonce k motoru. Je tedy vhodné k nim pořídit také vložky na šťavnaté suroviny, které tekutinu absorbují. Výhodou tohoto typu je nižší cena. Tyto sušičky jsou vhodné pro občasné, sezónní sušení. Třeba v době sklizně úrody či v době houbařské sezóny.
 
Hranatá neboli policová sušička
U těchto sušiček je topná jednotka umístěna obvykle na boku. Teplý vzduch tak k surovinám proudí horizontálně. Protože je sušení rovnoměrnější, nemusí se jednotlivé tácy během něj přemisťovat. Také zde nehrozí odkapávání šťávy do blízkosti motoru. Kontrola surovin je pohodlnější, nemusí se odstraňovat horní patra, ale jen vysuneme tác, který kontrolujeme. Podobně jako v troubě na pečení. Nejnovější typy mají průhledná dvířka, takže se nemusí při kontrole sušení sušička vůbec otvírat. Její používání je komfortnější. Bývá dražší, cena ovšem záleží také na použitém materiálu (to samozřejmě platí i u sušičky kulaté). Lze ji doporučit domácnostem, kde suší potraviny často, také mimo sezónu.